Více tvořit – méně konzumovat

Jako rodina jsme teď více spolu, takže mám prostor na vlastní kůži sledovat, co se každý den děje, bez spěchu a shonu, který provází obvyklé cesty do školky nebo na kroužky. Najednou není kam pospíchat a více si všímám, jaké rituály mě celý den provázejí. Zjistila jsem, že je pro mě velmi důležité zaměřovat se na to, abychom více tvořili, než konzumovali. A tvoření nemusí být pouze šití roušek.

Tvořit znamená zapojit naši kreativitu a schopnosti, ať už jsou jakékoli: nemusíte být zrovna Picasso. Dneska se mi například podařilo vytvořit mému malému synovi pomůcku pro rozeznávání tvarů z kartonu od džusu (chvála Pinterestu). Odměnou pro mě bylo nadšení, se kterým se do úkolu pustil, a pocit, že jsem udělala něco pro jeho vývoj. Měla jsem ale také pochopitelně radost, že jsem se k tvoření odhodlala a dotáhla ho do zdárného konce.

Je zkrátka naplňující zkoušet naše schopnosti a definovat tím částečně i to, kým jsme – uvařit si dobré jídlo, vyrobit s dětmi králíčka z ruličky od toaletního papíru, udělat si doma pěkné prostředí (třeba velikonoční výzdobu), psát, zpevnit tělo cvičením, jít na chvíli ven na vzduch, vytvořit si svůj systém práce z domu… ale tvořit znamená i to, že jsme spolu a že si třeba jen povídáme – tím mezi sebou utváříme silnější pouto.

Mnoho z nás je bohužel zvyklých definovat se spíše tím, co konzumujeme. A děláme to bez přemýšlení, o to je to zrádnější. Základem naší identity jsou sportovní týmy, kterým fandíme, hudba, kterou posloucháme, pořady, které sledujeme, auta, která řídíme, značky, které kupujeme. Každý z nás pociťuje přirozenou touhu po smyslu, individuální identitě a životním naplnění.

Je ale těžké vštípit životu smysl, když jsme zakořenili v závislé roli spotřebitele.

To, co konzumujete – skutečnost, že jste fanouškem značky Apple nebo posloucháte Eda Sheerana, vás totiž nečiní jedinečným. Pod tíhou stresu můžeme do konzumního způsobu života snadno spadnout: je to pohodlné, jednoduché a nevyžaduje to příliš námahy. A tak se přejídáme, pijeme nad míru alkohol, trávíme dlouhé hodiny u televize nebo při sledování sociálních sítí.

Soustředit se na to, abychom více tvořili, než konzumovali, je z hlediska celkové životní spokojenosti klíčové. To, co vytvoříte a co dáte do světa, je to, co vás definuje. Neříkám, že musíte být nejuznávanější osobou na planetě nebo vymyslet nějaký zázrak. Ale žít autentický život, ve kterém se cítíte napojení na sebe – to je něco, oč stojí za to usilovat.

Stávám se tím, co dělám

Naše identita je tvořená tím, co děláme každý den. Odvíjí se od činností a tím pádem i od způsobu myšlení a cítění. Nejjednodušší způsob, jak se podívat na to, kým jsme, je sepsat si malý seznam svých každodenních návyků a ke každému si přiřadit značku: plus jako pozitivní návyk (pití zeleného čaje místo kávy, ranní pětiminutové protažení), minus jako návyk negativní (kouření, vysedávání u seriálů), rovnítko jako neutrální (sprcha po probuzení, převlečení se).

Tím, že podrobněji prozkoumáme, čím je náš čas naplněný, lépe zjistíme, kdo jsme. Není od věci se zamyslet také nad tím, co bych chtěl do svých návyků přidat nebo co bych si přál změnit či eliminovat. A připravit se na to, že výsledky nemusíme vidět hned.

Zdroj: Nikola Šraibová, Psychologie.cz

Add A Comment