„Život způsobuje optimistovi stejné neúspěchy a tragédie jako pesimistovi, ale optimista je překonává lépe.“ M. Seligman

Můžete se naučit mít pozitivní pohled na život? A kdybyste mohli, jak by to změnilo vaše fungování v tomto světě?

O tom se poslední desetiletí vedou rozsáhlé výzkumy a jeden z nejvýznamnějších je pravděpodobně koncept „naučený optimismus“ od zakladatele pozitivní psychologie Martina Seligmana, který tvrdí, že můžeme pěstovat pozitivní perspektivu.

S radostnějším pohledem na život jsme v mnohem lepší pozici, abychom byli schopni zlepšit naši celkovou pohodu. Naučený optimismus je opakem naučené bezmoci – jevu, kdy jednotlivci věří, že nejsou schopni změnit své okolnosti poté, co opakovaně zažili stresující událost.

Co je naučený optimismus v psychologii?
Stručně řečeno, naučený optimismus je koncept, který říká, že můžeme změnit svůj postoj a chování mimo jiné tím, že rozpoznáme a zpochybníme svou negativní samomluvu.

Seligman, který původně pocházel z klinické psychologie a mnoho jeho prací se soustředilo na pesimismus, začal být zvědavý, proč se někteří jedinci necítí bezmocní, i když jsou k tomu podmíněni. Jeho zájem se posunul a začal hledat způsob, jak podnínit jednotlivce, aby byli optimističtější.

Pojďme se nejprve podívat jaký má optimismus významné benefity pro život:

Lepší zdravotní stav: Metaanalýza 83 studií zjistila, že optimismus hraje významnou roli ve zdravotních výsledcích u kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny, bolesti a dalších fyzických symptomů.

Lepší duševní zdraví: Optimisté vykazují vyšší úroveň pohody než pesimisté. Výzkum také naznačuje, že výuka technik naučeného optimismu může významně snížit depresi.

Vyšší motivace: Stát se optimističtějším vám také může pomoci udržet motivaci, pokud si přejete dosáhnout svých cílů. Když se například snažíte zhubnout – pesimisté to mohou vzdát, protože věří, že diety nikdy nefungují. Optimisté se na druhou stranu spíše zaměří na pozitivní změny, které mohou provést a které jim pomohou dosáhnout jejich cílů.

Delší délka života: Studie ukázaly, že optimističtí lidé mají tendenci žít déle než pesimisté

Nižší hladina stresu: Optimisté nejenom, že méně zažívají stres, ale také se s ním lépe vyrovnávají. Bývají odolnější a rychleji se vzpamatovávají z nezdarů. Spíše než aby se nechali zdrtit a odradit negativními událostmi, zaměřují se na pozitivní změny, které zlepší jejich životy.

Optimismus a pesimismus jsou osobní charakteristiky, které se projeví v postoji řídícím v daném okamžiku naše jednání na základě subjektivního vnímaní. Optimistický člověk vidí více toho, co pokládá za dobré. Optimistický pohled na svět je energizující, povzbuzuje veselost a aktivitu. Nadšení plynoucí z optimismu vede k pohybu a pokroku, který v mocném kruhu vyvolává opakovaně více optimismu.

Optimismus a pesimismus – jaký je hlavní rozdíl?

Je především důležité naučit se rozlišovat mezi pesimistickým a optimistickým myšlením.

Optimista = je přesvědčen, že pozitivní a šťastné události se budou opakovat a objevovat v různých situacích. Bere na sebe také zodpovědnost za to, že se postará, aby věci dopadly dobře. V případě, že se něco nepovede, chápe to jako dočasné a spojuje to s danou konkrétní situací a dokáže posoudit nakolik chybu způsobil on sám.

Pesimista = věří, že dobré události jsou dočasné, výsledkem štěstí a náhody. Špatné události jsou trvalé. Spíše se dají předpokládat špatné události než ty dobré. Je potřeba najít viníka. Sklon obviňovat sebe nebo všechny ostatní. Pesimista může mít sklony vidět ve všem katastrofu.

Jak pěstovat pozitivní pohled na svět?

Je důležité si uvědomit, že pesimistické myšlení je návyk, který vám něco bere, ale na druhou stranu i dává (jinak byste si ho nedrželi). Obecně máme rádi, když můžeme předvídat a stále je tu spousta lidí, kteří věří myšlence, že je lepší očekávat negativní situace, aby nebyli zklamaní, když něco nevyjde.

Zkuste se tedy zamyslet nad tím, co vám návyk „pesimismu“ přináší – proč si ho držíte? Někdy je to jen nevědomé kopírování chování vašich rodičů, na které je potřeba si začít dávat pozor.

Abyste své myšlení a chování mohli lépe dokumentovat, je důležité mít přehled, jak v daných situacích reagujete. Funkční analýza vám umožní dokumentovat vaše chování/myšlení, co mu předchází a také důsledky, které nastanou díky tomu, že takto smýšlíte.

Zkuste si tabulku stáhnout, vytisknout a napište si do každého sloupce jaké chování chcete monitorovat.

Příklad:

Chování – sebeobviňování a sebekritika – negativní mluva vůči sobě, nechuť cokoli dělat, sebepodceňování …

Spouštěč – když selžu nebo udělám chybu, když mě někdo zkritizuje …

Následky – nízké sebevědomí, nemám sám sebe rád, nevěřím, že to zvládnu …

V neposlední řadě je důležité vědět, jak chci příště reagovat novým způsobem – s klidem a nadhledem:

• jak chci nově reagovat, když situace nejde podle mých představ?
• co mi to přinese?

Příklad:

Když udělám chybu – přijmu odpovědnost za své jednání a v klidu se podívám na možnosti, jak to příště udělat lépe. Koukám na chybu jako příležitost naučit se něco nového. Přinese mi to dobrý pocit z toho, že zvládám i náročné emoce s nadhledem.

Někdy stačí si nastavit záměr (na co chci poutat svoji pozornost)

„Všímám si toho, co mě těší a co mi už funguje“ : vděčnost za své zdraví, schopnost materiálně zajistit svoji rodinu, mám práci, kterou mám rád, zlepšuji se v angličtině.

Mozek je tvárný a změna myšlení je opravdu možná, optimismus není jen o pozitivním myšlení, je to návyk, který můžete pěstovat a kultivovat. Je to tendence a vnitřní rozhodnutí dívat se na věci z té lepší stránky, věřit v lepší výsledek, ale také si být vědom síly slova – mluvit k sobě i k ostatním laskavě a s respektem.